První otázka: Přerušili by Američané svůj Stanley Cup či Super Bowl, kdyby se teroristé trefili například do Effelovky? Druhá: Je na světě nový diktátor? Třetí: Proč tolik politiky ve fotbale?
FC Bayern München - AC Sparta Praha (0:0) (18 9 2001)
Následoval duel v mnichovském Olympiaparku s nejkomerčnějším a nejnesympatičtějším klubem modré planety, místním Bayernem. Skoro prázdný stadion se prezentuje velice slabým kotlem červených a ukazatel při zprávě o počtu diváku číslem 20.000(?). Pro sparťany to byl sváteční výlet a jejich počet odhaduji k tisícovce, o čemž vypovídají i počty prodaných vstupenek pro ACS. Pražská enkláva se prezentuje silným akustickým projevem, který jasně převyšuje domácí. V průběhu druhého dějství jsou ke konfrontaci vyzvání němečtí přátelé „třetího poločasu", kteří se slovy „je nás maximálně deset, stydíme se!" odmítají. Z bavorské metropole si rudí odvážejí cennou remízu.
Sparta Praha - Feyenoord Rotterdam (4:0) (25.9.2001)
Feyenoord Rotterdam byl dalším hostem na letenském trávníku. Že se jedná o klub s vyspělou fans scénou dokazuje cca. 2.500 jeho supporters, kteří duelu vytváří dobrou fotbalovou atmosféru. Ze strany domácích je to první z propadáků. Skupině nizozemských chuligánů (asi 30) se nepostaví nikdo, atmosféra bídná, kotel ničemný stejně jako nulová choreografie. Funkcionáři klubu, s vydatnou pomocí veškerých represivních složek systematicky vytlačují radikály i ze stadionu samotného. Takový potenciál radikálních fandů, který by mohl vzdorovat neskutečnému množství policistů v plné zbroji a především v civilu, pořadatelům z renomovaných pražských boxerských klubů, průmyslovým kamerám na stadionu, neskutečné psychické persekuci, zkrátka Sparta nemá. Nesparťan nepochopí.
Největší radost večera tak většině patrně připravují hráči. Nafoukaná milionářská výprava Nizozemců odjíždí z Čech s výpraskem 0:4. Dlouho jsem na svůj klub nebyl tak hrdý jako tento večer.
AC Sparta Praha - Spartak Moskva (2:0) (10.10.2001)
Opakovaný zápas s Rusy, byl zápasem „o ničem“. V sektoru pro hosty se sešlo odhadem sto padesát lidí, které většinou do naší republiky nepřivedl hlad po fotbale, nýbrž ten živočišný. Domácí sektor minimální, ale letenský stadion opět slušně zaplněn. Ve všech třech kláních ve skupině neklesla návštěva pod 15.000 diváků, což při minimální ceně lístků 300 Kč není špatné. Naši chlapci opět vítězí a vidina postupu je více než na dosah.
Feyenoord Rotterdam - Sparta Praha (0:2) (17.10.2001)
Do země sýrů a tulipánů našlo cestu na sto padesát příznivou Sparty. Viděli překrásný stadion De Kuuip, který vytvořil opravdu špičkovou (v celosvětovém měřítku) atmosféru. Neméně špičkové zapůsobili domácí hooligans, kteří se právem honosí visačkou té nejvyšší jakosti. Z naší strany pouze okolo deseti radikálů, v jejichž vyprávění lze zaregistrovat i slovo „strach". Spartička vyhrává i na holandské půdě a dává odpověď všem těm, kteří náš milovaný klub odepisovali ihned po vylosováni. Postupujeme!
Spartak Moskva - Sparta Praha (2:2) (23.10.2001)
Do Moskvy samozřejmě (nebo bohužel) nejel nikdo, i když se pár jedinců chystalo. Pekelné sumy za víza, cestovné a ostatní výlohy se nikomu moc dávat nechtěly. I když jen v tom to není. Opravdu fotbalové fanatiky, kteří se svým klubem žijí stoprocentně a obětují všechno u nás nemáme.
Zápas tak sledujeme v teple svých domovů nebo v různých lokálech. Ten můj při vyrovnávajícím gólu v poslední minutě doslova explodoval a Spartička pokračovala ve spanilé jízdě Ligou mistrů. Při závěrečné děkovačce bylo sice možno skupinu spart'anů zaregistrovat, z jakých společenských vrstev se rekrutovali je však více než patrné.
Ona ani situace u nejpopulárnějšího ruského týmu nebyla nikterak ohromujicí. Zápas sledovaly prázdné tribuny, 5.000 diváků je na Moskvu, kde žije hodně přes deset miliónů obyvatel opravdu málo.
Sparta Praha - Bayern München (0:1) (31.10.2001)
Závěrečným duelem základní skupiny byla odveta s Mnichovem, tedy pardon s Bayernem, protože opravdový mnichovský klub má bílo-modré barvy, na letenském stadionu. Již týden před utkáním zmizely poslední vstupenky z kas a překupníci zažívali zlaté časy. Těsně před výkopem jste o lístek nezavadiii, tak tři hodiny předem ano, za sto padesát DM! Stadion tedy přeplněn k prasknutí, ale jak již to bývá v takovýchto případech smutným zvykem, atmosféra skomírala. Kotel tentokrát neexistoval pro změnu vůbec! Naše vystoupení bylo nejhorší za několik sezón účinkování v evropských pohárech vůbec.
Němců přijelo tak tři tisíce pět set a aréna byla v jejich sevření. Zviditelnit se samozřejmě chtěli i germánští chuligáni. Tradičně se sjelo celé osmdesáti milionové Německo (Leipzig, Dresden, Chemnitz, Duisburg, Hannover, BFC, Berlín a sorry jestli jsem na někoho zapomněl) a dokonce se nám ozvali i telefonicky! Jaké hrdinství! Několika pokusům o přímý střet zabránila policie. Jedna myšlenka (ryze německy „nadlidská"): Prosíme Brňáky, baníkovce a slávisty, aby nám na příští zápasy Champions League přišli pomoci! To byl samozřejmě jen vtip. Dále bych vzpomenul, že policejní buzerace na tomto mači dosáhla nových (vesmírných) měřítek a doslova lynč mnoha německých Kutten (to jsou ti volové s pošitými jeansovými bundami, kteří v hospodách platí stovky za pivo), kteří si patrně další návštěvu české metropole po čertech rozmyslí.
Co se týká sportovního klání, tak vlastně o nic nešlo, ale porážka zamrzela. Zvláště od arogantních západních sousedů, kteří nikdy neopomenou své „Deutsch" říci o oktávu výše a placení menší bankovkou než je tisícovka je pod jejich důstojnost. Ach ty moje komplexy...
Co na závěr?
Hodně smíšené pocity! Na jednu stranu euforická radost z výsledků a potažmo z postupu. Na druhou stranu však hluboké rozčarování z „nové" atmosféry na Letné, kterou (dle přání mocných) vytváří rodinní diváci a vesnická pakáž, pro kterou je to jediný fotbal v roce. Ukazuje se, jak schopní a cílevědomí podnikatelé, ekonomové, manažeři či jak se dnes tito nenažranci titulují, v čele našeho klubu jsou. Můžete si za tři sta koupit lístek, za padesát klobásu a za třicet korun pivo. Můžete si koupit předražené suvenýry, popcorn a potom usednout na svou sedačku a občas i hlasitě promluvit. Nejhorší zjištění ale je, že na podobné bázi funguje celý svět a ani náš fotbal není ušetřen.
autor: Sparťanskou cestu Evropou přiblížil BDzL - O (Sparta Praha)
převzato z Football Factory č.14
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
