V polovině první půle odpalujeme čtyři svíce, což moc dobrý efekt nemá. O poločase mají jablonečtí a liberečtí střet s PČR, venku prý čekalo pár klokanů, ale nevím, co je na tom pravdy. Poté se dáváme do pohodové řeči s kamarády ze severu (hools Jablonce a Liberce).
Teplice vedou, a když je jasné, že pohár vyhrajeme, jdeme dolů k hřišti a před sebe natahujeme „North Warriors" a odpalujeme sedm svící a jeden oheň. Zapas končí, my letíme do hřiště a už se jen zpívá, skanduje a oslavuje. Padá ještě několik ran do zad pořadatelů, kteří neustále vykřikují: „neperte se a nebijte nás". Spokojeně odjíždíme do Teplic, kde se do nočních hodin slaví s hráči.
Závěrem děkujeme klukům z Mostu za účast. Pozdrav patří i klukům z Liberce a Jablonce! Nesmíme zapomenout na ty, kteří nás všechny doprovázejí na všech zápasech, takže kluci: „A.C.A.B.".
Delfín a Komár / North Warriors (Teplice)
Z POHLEDU MOSTEČÁKA:
Vidinou spojení sil severočeské koalice jsme byli vylákáni na tento zápas, což se později ukázalo díky „bezmozkům", kteří tvoří 88% policie (zbytek jsou „půlmozci") jako zbytečné. Jedním autem se v pěti lidech vydáváme do Teplic, kde se stěhujeme do autobusu s teplickými hools a valíme si to směr Praha. Na Strahově nám jsou velitelem autobusu podány instrukce, jak že se to máme chovat, v kolik je odjezd, a že bychom měli rodičům dovést nějaký dárek. Díky absolutnímu zmatku (z Teplic jede snad dvacet autobusů) se vydáváme na stadion asi v patnácti a díky policii chodíme od vchodu ke vchodu a pokaždé jsme posláni jinam. U jedné brány jsou spatřeni dva hoši z Berserku, v jednom z nich je poznán námi velmi oblíbený hoch, který si u nás vysloužil přezdívku „mastňák", díky svým lesklým vlasům. Dva naši na ně okamžitě nabíhají, ale PČR je všude a hlavně je jí moc.
Dál už je vše jen o policejní stupiditě. Jeden „bezmozek" nechce, aby jsme šli do kotle s Jabloncem a Libercem, druhý nás zase nepustí do jiného sektoru kvůli pyru. Konečné nám velitel jedné skupinky řekne číslo vchodu kam můžeme jít s pyrotechnikou, sice je to přes půl stadionu, ale jdeme! Jaká byla naše nálada, když jsme dosáhli onoho cíle, stálo zde asi dvacet policajtů a nechtěli nás pustit nejen s pyrem, ale ani s plastovými lahvemi s pitím, nemusím psát. Po chvilce strkaní a hádek jsme nakonec odložili vše, co jim vadilo a s větou „jeden pitomec neví, co chce a dělá druhý" jsme šli do sektoru. Zde jsme zjistili, že jsme absolutně odděleni od Liberce, Jablonce i Teplic, a že nás je v sektoru asi deset (Most, Litoměřice a dva z Division Nord). Vyvěšujeme všechny vlajky, mezi nimi jednu dost povedenou „A.C.A.B.", kterou přivezli kluci z Litoměřic. Frajer z kriminálky ji ohodnotil potleskem a větou, že hezčí neviděl.
Konec zápasu je tu a my jdeme k busu, připraveni na nějaký atak (Sparta, Slavia, Bohemians), ale nic se neděje. Nasedáme do busů, vyfakujeme trouby v policejním autě, kteří si to chtěli rozdat s naším autobusem pro nedání přednosti v jízdě a jedeme domů! Závěrem chceme napsat, že tenhle článek píšeme proto, aby se všichni ještě více utvrdili v tom, co jsou „bezmozci" zač a pokud to bude číst někdo, na koho si tu stěžujeme, tak tim lépe.
Otázka na závěr: „Opravdu žije Čubaka na Endoru?"
autor: Horda leváků (Most)
převzato z Football Factory č.20
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
