Bohemákům se však nepodaří protrhnout kordon a nás čerti drží v hospodě. I tento úmysl proto končí dříve než vlastně začal. V sektoru se nás schází čtyřicet a na znamení prohry nevyvěšujeme vlajky, pouze „Crime boys" přehazujeme obráceně přes plot. Pokus o útok přímo na stadiónu vyzní naprázdno poté, co jsme zpozorováni čerty.
Poslední šancí na odvetu je férovka za Hradcem, ale i tu nakonec odvoláváme pro neschopnost dopravit se na dohodnuté místo. Jak tento den zhodnotit? Naší chybou byla neschopnost se včas sejít a nezbývá než uznat, že tento den jsme na ně prostě neměli. Zbývá nám jediná šance na očištění svého jména a to je výjezd na Bohemku. Jinak to byl pěkně zkurvený večer.
autor: Martin / Crime Boys (Hradec Králové)
Z POHLEDU BOHEMÁKA:
Již na prvním zápase této sezóny dostáváme od přátel z Dvora Králové informaci o snaze Hradečáků domluvit střet bez policie kdesi v parku. Největší pobavení v řadách „zelenobilých" vzbuzuje dovětek „beze zbraní". Přiznávám se, že tornu nevěříme ani na chvíli a o střetu bez čertů máme také své představy. Přes pochybnosti se na bojechtivé votroky začínáme těšit, později se ukazuje, že předčasně.
Ráno se schází třináct nedočkavých kusů a vyrážíme směr Kolín. Zde podojíme automaty a hurá k přátelům do Pardubic. Ozývají se nám i přátelé z Dvora Králové, unaveni po tahu s žíznivými Pražany, kteří využívali pohostinnosti tamějšího kraje již od pátku. Domlouváme tedy společný sraz na poledne v oblíbené krčmě. V Pardubicích nás vítá patnáct místních a po chvíli doráží i dvacítka z Dvora Králové. Dozvídáme se, že hradečtí střet domluvili na 18. hodin, a tak se scházíme s dalšími opozdilci a hasíme žízeň. Náladu nám kazí pouze výčepní, který nerozumí legraci a mrmlá neustále cosi o policii a uzavření lokálu. Po 16. hodině nám dochází trpělivost a krčma se mění v hromadu střepů.
Opouštíme tedy ruiny a jdeme k busu, který zajistili kluci ze Dvora. Naše počty jsou: 20 Praha, 25 Dvůr Králové a 20 Pardubice. Více než solidní sestava. Po prvním šoku se řidič uklidňuje a svoluje k odvozu této ekipy. Voláme tedy votrokům ohledně přiblížení místa střetu a domlouváme pravidla. Domácí určují park v městě a oznamují, že v jejich počtu musí použít zbraně. Přijímáme podmínky a hbitě rozdáváme asi padesát tyček, pro tento účel připravených. Příjezd k parku telefonicky oznamujeme a nestačíme se divit. Ještě z telefonu se ozývá výkřik „mizíme", který zní stejně neuvěřitelně, jako pohled na soupeře. Patnáct vystrašených Hradečáků odhazuje vše, co s sebou přivlekli a ukazují nám svou rychlost. My vybíháme za nimi, ale domácí jsou opravdu zdatní atleti, a tak bereme za vděk i přetahování se s PČR.
Usedáme na zahrádce, konzumujeme a zkoušíme opět naše hostitele. Kolem šesté jsou prý udýcháni z maratónu, máme se ozvat kolem 18.30, kdy se prý již sejdou a dáme střet. Po spoustě provolaných minutách, nakonec bereme za vděk i 10 na 10. Oznamujeme domácím, že jsme hlídáni a jdeme tedy přes čerty, tak ať naběhnou také. Po obchůzce Mechovem je jediným výsledkem střet se strážci pořádku.
Jdeme na stadion, kde do hostujícího sektoru doráží cca 130 klokanů. Ve druhém poločase odpalujeme dýmy a začíná řež s policií. Zkoušíme ještě domluvit nějakou akci po zápase, ale votroci nám sdělují, že na to nemají. My po setkání se zadrženými prožíváme plno
legrandy při cestě domů, která končí v pondělí v půl páté ráno.
P.S.: Díky přátelům ze Dvora Králové a Pardubic za obrovskou podporu. Více takových akcí.
autor: Šafi a Blecha / Berserk (Bohemians Praha)
převzato z Football Factory č.17
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
